14. 5. 2024
4 minuty
čtení 
Život v tiskárně
S příznaky vnitřního úsměvu pročítám osobní poselství zaměstnancům Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., které vznikalo někdy na přelomu roku 2021 a 2022. V bodě 8/ jsem to viděl takto: „Tak dlouho jsem se smál korporátním team-buildingům, až jsem postaven před výzvu podniknout něco konkrétního pro soudržnost skupiny. Bez velkého přemýšlení si představuji sobotu s cyklotrasou či odpoledním fotbálkem (kdo je toho schopen) a večerní grilovačkou, mořem piva, vínem, ženami a zpěvem či jinou zábavou ve vší počestnosti a v pronajatém objektu (např. hasičská chata v Perknově) s pracovním názvem team-destroying. 😅 Věřím, že máte spoustu vlastních nápadů, jak si tu každodenní jízdu na tygrovi trochu osladit a dostat na chvíli z hlavy všechny starosti. Těším se na ně (na ty nápady).“
Nápady se dostavily a vloni jsme začali psát příběh společného setkávání zaměstnanců a obchodních partnerů. Společný výlet nabízející symboliku společného cíle, ke kterému – různým tempem podle svých možností a dispozic – všichni směřujeme.
Za námi je druhý ročník. Nejsilnějším momentem pro mne osobně byl okamžik okolo páté hodiny, kdy jsme přijížděli po půlkilometrové odbočce k hasičské chatě a po cestě míjeli „pěšáky“ přicházející od vlaku, který je od Michalova statku přiblížil k cíli. Byl to dokonalý závěr celodenní cesty – do podvečerního cíle jsme dospěli současně. To nevymyslíš! Když vymyslíš a naplánuješ, tak se to jednoduše nepodaří!!
Dalším vrcholem pak pro mne byly desítky minut okolo půlnoci, kdy se akustické kytary chopil Petr Havlíček. Kdyby neprodával papír, mohl by se docela dobře živit muzikou. Repertoár, který nečekáte, skladby kapel, které obdivujete. Chvíle, kdy si přejete, aby se čas zastavil a večírek nikdy neskončil…
Druhý ročník společného výletu zaměstnanců a obchodních partnerů je za námi. Úspěch, který má mnoho otců a matek. Pojďme si je připomenout:
Luboš Rauer, klíčový otec úspěchu, který naplánoval trasy, vedl cyklistickou výpravu pevnou rukou, rozdal medaile a ještě stihl vše dokumentovat…
Pavlína Čížková, která o minulém víkendu předem poctivě prošla pěší trasu…
Zdeňka Kadlecová, která se postavila do čela procesí, aby ukočírovala ten pytel blech…
Daniel Tecl, který se postaral o to, aby nikdo z cyklistů ještě teď nebloudil v polích…
Květa Rauerová, která se postarala o perníkové medaile, pro každého účastníka…
Petr Bönsch, Honza Fiala, Tomáš Hoskovec, Pavel Munia a Petr Havlíček, kteří vzali za hudební nástroje, jak jen oni umí…
Barbora Štěpánová, která celý den fotila a dodala parádní fotky…
Jaroslav Holcman, Roman Zeman, Jiřina Šrámková a Iveta Holcmanová, kteří se skvěle postarali o catering včetně steakového a houbového labužnictví…
Josef Remeta, který přivezl na ochutnávku soudek piva z Beskydského pivovárku…
Josef Panský, který od pěti do tří trpělivě pendloval s firemní oktávkou mezi Perknovem a dalšími místy na této planetě…
A konečně Bůh, který se postaral o luxusní počasí a dá-li, uvidíme se 31. května 2025 zase on the road.
„Správně vidíme jen srdcem.“ (Antoine de Saint-Exupéry)
Keep smiling! 😎
