Osobní vzpomínka na Jirku Říhu

Krásnou vzpomínkou na Jirkovo profesní setkávání s lidmi Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. které v mnoha případech přerostlo v osobní přátelství, jsou jeho řádky, které v roce 2022 napsal pro náš pamětní diář.

„Vzpomínám, jako by to bylo dnes, na svůj telefonát do tiskárny v Havlíčkově Brodě, abych tam zkusil poptat, zda by nám tiskli knížky s cyklotematikou. Tehdy vzal telefon v obchodním oddělení THB Milan Klofáč a po chvilce rozmlouvání jsme zjistili, že Cykloturistiku zná, dokonce je jejím předplatitelem. A že taky jezdí na kole. Bylo rozhodnuto. Všechny knížky od té doby jsme tiskli (bez výjimky) v Havlíčkově Brodě. A nejen to. S Milanem jsme začali výletit a postupně se přidávali další zaměstnanci. Knihy s cyklotematikou od zajímavých cestovatelů jakoby zaměstnance tiskárny motivovaly. Bylo krásné domlouvat podobu knížek s lidmi, kteří o jejich výrobě věděli stokrát víc než já. Dodnes se scházíme a jezdíme na naše Cyklovíkendy či „Tour“. Sice nejsou „de France“, ale lokalit jsme díky nim procestovali požehnaně. Vždycky mne fascinuje, jak spolupracovníci, kteří se v zaměstnání vidí den co den, jedou ještě na celý víkend společně na kola. A jaké pěkné vztahy mezi sebou mají. To se nedá nafilmovat, nahrát, to je vidět. Pokaždé je mi s nimi moc fajn.“

V lednu jsem Jirku požádal o referenci pro náš nový web. Jeho odpověď byla (jako vždy) nesmírně laskavá. „Je mi nesmírnou ctí, že sis mě vybral pro referenci o spolupráci s Vaší tiskárnou. Na těch slovech, kterými jsem tehdy přispěl do Pamětního diáře, bych neměnil ani slovo.“

Plánovali jsme společně se potkat na konci května na jedné z „Tour“. Jirka byl „nešťastný jako ten Šafářův dvoreček“, když se objevila kolize naší akce s jeho třídním srazem v Plzni 50 let po maturitě. Pokud vím, ani třídního srazu se už kvůli probuzené nemoci nezúčastnil.

V roce 2020 při představování jeho knihy zmíněné v úvodu jsem napsal: „S Jirkou se známe řadu let, seznámili jsme se… na kolech. Patří mezi nejslušnější lidi a nejserióznější podnikatele, které znám, a troufám si říct, že nás za ty roky pojí přátelství. Jirko, hodně štěstí s novým vydavatelstvím!“

Neměnil bych ani slovo. Přesně takový Jirka Říha zůstane v mých vzpomínkách. Pokud je život po životě, ten Jirkův vidím v jednom kole mezi knihami. Čest jeho památce!